12+

Dorota Sadovská

12+, 2019, installation of the paintings, oil on canvas, Atelier XIII Gallery, Bratislava, Slovakia

12+, 2019, inštalácia malieb, olej na plátne, Galéria Ateliér XIII, Bratislava

 

Dorota Sadovská

12+, 2019, installation of the paintings, oil on canvas, Atelier XIII Gallery, Bratislava, Slovakia (photo No.6 - Vlado Škuta, other - author)

12+, 2019, inštalácia malieb, olej na plátne, Galéria Ateliér XIII, Bratislava (foto č. 6 – Vlado Škuta, ostatné – autorka)

 

Dorota Sadovská

Facing Away Profile Beáta Filková and Stano Filko, 2019, diptych 40 x 30 cm, oil on canvas

Odvrátený profil Beáta Filková a Stano Filko, 2019, diptych 40 x 30 cm, olej na plátne

 

Dorota Sadovská

Facing Away Profile Jana Geržová and Peter Gerža, 2018-2019, diptych 40 x 30 cm, oil on canvas

Odvrátený profil Jana Geržová a Peter Gerža, 2018 – 2019, diptych 40 x 30 cm, olej na plátne

 

Dorota Sadovská

Facing Away Profile Eugénia Sikorová and Rudo Sikora, 2019, diptych 40 x 30 cm, oil on canvas

Odvrátený profil Eugénia Sikorová a Rudo Sikora, 2019, diptych 40 x 30 cm, olej na plátne

 

Dorota Sadovská

Facing Away Profile Ivan Kadlečík and Iva Kadlečíková, 2019, diptych 40 x 30 cm, oil on canvas

Odvrátený profil Ivan Kadlečík a Iva Kadlečíková, 2019, diptych 40 x 30 cm, olej na plátne

 

Dorota Sadovská

Self-Portrait with Husband, 2019, diptych 60 x 80 cm, oil on canvas

Autoportrét s manželom, 2019, diptych 60 x 80 cm, olej na plátne

 

Dorota Sadovská is an established Slovak artist, that is oscillating between the painting, photography and performance medium. However, she is essentially a painter. that is consciously working with the respect of painting in the context of art history. The domain of the painter, that entered Slovak scene in the 90s of the last century, has become the human body, which she understands from a double angle, as matter but also in its personification with a certain model. Another level of interpretation of her work is a play with perspective and unusual angle of presentation. Balancing between ugliness and beauty escalates in portraits depicting unusually back-bended heads. Dorota Sadovská is an author who is constantly evolving and reflecting on the current forms of contemporary art. She explores installation options of a hanging picture, digital photography and body as a bearer of various performatives. This is how she has established herself in the Slovak as well as the international art scene in the last twenty years. She has moved her creation in a level of contradictions (when she reflects on good and evil), digital manipulation and ecology, but foremost, the reflection of the world around her is typical for her. The current exhibited cycle of paintings 12+, that captures married couples from the Slovak cultural scene, is linked to this as well. Since 2008, the author has worked almost by the methods of a sociological research as she has been photographically capturing married couples. In times when marriage was losing its social meaning and credit, she had to broaden her parameters from the middle-aged generation to the older one. Anyways, Dorota is starting a game with stereotypes in the medium of painting, for which she uses photography as a template. With a certain amount of irony, she explores femininity, masculinity and mutual marital relationships. By paraphrasing traditional oval pictures with marital portraits commonly placed in bedrooms upon the bed, she is referring to the tradition of the institute of marriage. Yet, at the same time, she again chose a certain form of criticism with the atypical almost profiles. A moment of philosophical meditation is present, when the marital looks miss each other and are looking further. Although we can see and recognize the portrayed, we cannot make eye contact with them. There is again the provocation and the interest in a non-traditional portrait and painting format, that are typical for the author. Exhibited painting cycle exceeds into space and the author creates kind of a nest of love, respect and coexistence. At the same time, it is also a self-reflection because we enter the exposition looking at the portrait of the author with her husband.

Lenka Sýkorová, Mgr. Ph.D.

 

Dorota Sadovská je etablovanou slovenskou umělkyní, která se pohybuje mezi médii malby, fotografie a performance. Je však bytostnou malířkou, která vědomě pracuje s respektem malby v kontextu historie umění. Doménou autorky, která vstoupila na slovenskou scénu v 90. letech minulého století se stalo lidské tělo, které chápe z dvojího úhlu, jako hmotu, ale také v jeho personifikaci s daným modelem. Další rovinou intepretace jejího díla je hra s perspektivou a netradičním úhlem zobrazení. Balancování mezi ošklivostí a krásou graduje u portrétů znázorňující netradičně zakloněné hlavy. Dorota Sadovská je autorkou, která se neustále vyvíjí a reflektuje aktuální formy současného umění. Zkoumá instalační možnosti závěsného obrazu, digitální fotografie a těla jako nositele různých performativů. A tak se v průběhu dvaceti let etablovala na slovenské ale i mezinárodní umělecké scéně. Tvorbu posunula jak v rovině protikladů, kdy reflektuje dobro a zlo, digitální manipulaci a ekologii, ale především je pro ni typická reflexe světa kolem sebe. S tím je spojený i současný vystavený cyklus maleb 12+, který zachycuje manželské páry ze slovenské kulturní scény. Od roku 2008 autorka pracovala skoro až metodou sociologického průzkumu, kdy fotograficky zachycovala manželské páry. V době, kdy manželství ztrácelo společenský význam a kredit, musela své parametry rozšířit ze střední generace na starší. Každopádně Dorota rozehrává hru se stereotypy v médiu malby, pro které využívá fotografii jako předlohu. S jistou dávkou ironie zkoumá ženskost, mužkost a vzájemné manželské vztahy. Tím, že parafrázuje tradiční oválné obrazy s manželskými portréty běžně umisťovanými v ložnicích nad postelí, se odkazuje k tradici institutu manželství. Současně si však opět zvolila jistý způsob kritiky netypickými skoro profily. Je zde přítomen moment filosofické meditace, kdy se manželské pohledy míjejí a dívají dál. Portrétované sice vidíme, rozeznáváme, ale nelze s nimi navázat oční kontakt. Je zde opět pro autorku typická provokace a zájem o netradiční portrét a formát malby. Vystavený malířský cyklus také překračuje do prostoru a autorka vytváří jakési hnízdo lásky, úcty a soužití. Současně jde i o sebereflexi, protože do výstavy vstupujeme s pohledem na portrét autorky s manželem.

Lenka Sýkorová, Mgr. Ph.D.

 

Realizáciu diel v roku 2018 z verejných zdrojov formou štipendia podporil Fond na podporu umenia. Ďakujem Nadácii Novum.

 

MEDIA / MEDIÁLNE OHLASY

 

<