White Therapy
White Therapy, 2016, advertising banner, installation in GASK - the Gallery of the Central Bohemian Region, Kutná Hora, Czech Republic
Liečba bielou, 2016, reklamný banner, inštalácia v GASK - Galerie Středočeského kraje, Kutná Hora
Open Mind, 2016, advertising banner, installation in GASK - the Gallery of the Central Bohemian Region, Kutná Hora, Czech Republic
Open Mind, 2016, reklamný banner, inštalácia v GASK - Galerie Středočeského kraje, Kutná Hora
Text by Curators / Text kurátorov
The current exhibition in Kutná Hora is the result of the long-term development of one line of Dorota Sadovská’s work. Although it is based on her basic interest in the human body and applies her painting experience, it is more directly related to her three-dimensional collages such as Parasites (2002), Rain (2009) or In the Right Direction (2012), in which multiple reproductions of photographic close-ups of people are pasted on the wall to create strange kaleidoscopic patterns. The current cut-out drawings renounce all that is unessential – ornamentalism, colour, effects – in order to focus exclusively on their message and on the purity of simple forms. Their basic essence is the white sheet of paper, from which Sadovská carefully cuts out shapes. By freeing them from the paper and by taking advantage of the interplay of light and shadow, she creates a distinctive relief that stimulates our imagination. For her large-format premiere at GASK’s experimental exhibition space, Sadovská has chosen a more durable artificial material similar to paper, the kind of material used for advertising banners. She has thus created an environment reminiscent of an ancient temple with a frieze depicting figural scenes. But instead of gods battling giants, centaurs or Amazons, the images show man struggling with himself. In Western culture, the colour white symbolizes purity and new beginnings. It represents spiritual abilities while negating the negative. It gives strength and purifies. It strengthens creativity and increases the overall flow of energy. In the Chinese and Indian traditions, white is the colour of mourning; it symbolizes death and is the colour of spirits. A white flag means capitulation or ceasefire. White is also the mixture of all colours. Take your choice, and colour in the images in your mind as you please.
Sadovská says: “White Therapy is a reference to silence and hard-won simplicity as luxuries in our visually inundated world.” She wants people to stop for a moment, to step out of the manipulated herd mentality that today passes for individualism, and to think about themselves, to remain themselves and be with themselves, like a homeless person with plastic bags full of sorrows, desires, hopes, suffering and disappointments from which not even social networks and credit cards can save us. And all this against a backdrop of a pure, white, unwritten piece of paper. Is it amniotic fluid? An anticipation of things to come? The mist surrounding the boat of Charon as it travels to the underworld? Heaven? I don’t know. It is nevertheless paradoxical that Sadovská’s choice of material for this exhibition is one that is ordinarily used in the loud, glaring carnival atmosphere of contemporary society.
PhDr. Miro Procházka
Současná prezentace v Kutné Hoře je výsledkem dlouhodobého rozvíjení jedné z linií tvorby Doroty Sadovské. Vychází sice z jejího základního zájmu o lidské tělo a využívá zkušenosti z malby, navazuje však na prostorové koláže jako „Paraziti“ (2002), „Déšť“ (2009) nebo „Správným směrem“ (2012), kde zmnožené fotodetaily člověka nalepené na zeď vytvářejí podivuhodné kaleidoskopické obrazce. Nynější kresbostřihy se zříkají všeho nepodstatného: ornamentalismu, barvy, efektu a soustřeďují se pouze na výpověď a čistotu jednoduchých objemů. Podstatou je bílý list papíru, z něhož autorka střídmými tahy vyřezává tvary, které zůstávají v ploše. Jejich uvolněním, hrou světla a stínů vzniká osobitý reliéf, podněcující naši představivost. Pro velkoformátovou premiéru v podmínkách experimentálního prostoru s bazénem Dorota zvolila trvanlivější materiál z umělé hmoty podobný papíru, jaký se používá na reklamní bannery. Vytvořila tak prostředí ne nepodobné antickému chrámu s obíhajícím vlysem zdobeným figurálními výjevy. Nejde však o boje bohů s giganty, kentaury nebo Amazonkami, ale zápasy člověka samého se sebou. Bílá barva v západní kultuře symbolizuje neposkvrněnost a začátek. Představuje duchovní schopnosti a zbavuje negativ. Dodává sílu, očišťuje. Posiluje tvořivost a celkový energetický tok. V čínské a indické tradici je bílá barvou smuteční, symbolizuje smrt a je barvou duchů. Bílá vlajka znamená kapitulaci nebo příměří. Bílá je navíc směsí všech barev. Tak si vyberte. A vybarvěte si výjevy ve své mysli podle svého.
Dorota říká: „Léčba bílou odkazuje na ticho a pracně nabývanou jednoduchost jako luxus v našem vizuálně zahlučeném světě“. Chce, aby se lidé na chvíli zastavili v manipulované stádovosti vydávané za individuálnost, zamysleli se sami nad sebou, zůstali sami sebou, sami se sebou a se svými igelitkami bezdomovce plnými smutků, tužeb, nadějí, bolestí a zklamání, od nichž jim nepomůžou sociální sítě ani kreditní karta. To vše na pozadí čistého, bílého nepopsaného listu. Je to plodová voda? Tušení příštího? Mlha kolem Charonovy bárky do podsvětí? Nebo nebe? Nevím. Paradoxem však je, že kutnohorským materiálem Dorotiných děl je zrovna ten, který společnost k uřvanosti, křiklavosti a jarmarečnosti dnešního všehomíru používá.
PhDr. Miro Procházka
Dorota Sadovská je významná slovenská multimediální umělkyně. Je nejen malířkou, fotografkou a performerkou. Ve své tvorbě se zaměřuje na lidské tělo, na jeho vnímání, uchopení, zacházení s ním, na jeho smysl a význam. Pracuje s tělem z mnoha úhlů pohledu, ať je to realistická malba figury z ptačí perspektivy nebo skládání fotografií z fragmentů lidské kůže.
V barokních lázních představila velkoformátové kresbostřihy při jejichž vzniku Dorota Sadovská pracuje nejdříve s médiem fotografie, kdy si z živých modelů vytvoří kompozici. Fotografii převede na papír a vytvoří pomocí střihu makety, které kresbou převede na velký formát (role tenkého banneru, který na první pohled není rozeznatelný od papíru). Dorota Sadovská vytváří papírový reliéf, kde si stejně jako v malbě, musí pečlivě pohrát se světlem a stínem, který gestu dodá na jemnosti či dramatičnosti.
Výstavu Dorota Sadovská nazvala Léčba bílou jak v návaznosti na barvu materiálu, ze kterého jsou díla vytvořena, tak na prostor, kde jsou umístěna. Také reaguje na přesycenost takzvaným vizuálním smogem reklam, které se na daný materiál tisknou, ale také na podstatu bílé, která symbolizuje čistotu a klid.
Dorota Sadovská ve své tvorbě překračuje hranice. Stejně tak jako postavy, které byly ohraničeny formátem papíru. Bojují s daností, vzpírají se a vystupují jak z předem určené hranice, tak z prostoru papíru. V této výstavě naleznete existenciální pnutí, sklíčenost, vzdor, ale i pár liniemi naznačenou ženskou ladnost a mužskou sílu.
Radka Zahradníková, kurátorka výstavy
MEDIA / MEDIÁLNE OHLASY
Správy RTVS
nedeľa 10.07.2016 19:00, od 45:30 min.
Denník N
Printové vydanie: 1.8.2016, strana 12-13, Duchová, Zuzana: Dorota Sadovská: Chcem fascinovať, nie obaľovať! O kráse, mediálnom hackingu a pravde v umení hovorí jedna z kľúčových osobností slovenskej maľby.